Nový rok je považován za jeden z hlavních svátků ruského lidu. Tato oslava má svůj vlastní charakteristický rys. Nový rok lze oslavit dvakrát. První datum je od 31. ledna do 1. ledna a druhé je od 13. do 14. ledna.
Starý Nový rok se jinak nazývá Nový rok podle starého stylu. Čas na oslavu nového roku je způsoben rozdílem v kalendářích. Systémová chronologie má svou vlastní historii.
V roce 46 př. N.l. začaly všechny země tvořící Velkou římskou říši žít podle nového kalendáře schváleného Gaiusem Juliem Caesarem. Říkalo se tomu „Julian“. V moderní době žije Rusko podle tohoto kalendáře.
Rok se skládal z 362,25 dne a jeho začátek se shodoval s inaugurací konzulů - 1. ledna. První ekumenická rada svolaná v roce 325 schválila juliánský kalendář. Od nynějška život křesťanské církve probíhal v souladu s juliánským kalendářem.
Po 1600 letech reformoval Gregory XIII kalendář. Gregoriánský kalendář byl představen v roce 1582. Vzal v úvahu chyby staré. Podle nového kalendáře byl rok roven 362 2425 dnům, to znamená, že se ukázal být kratší. Přepočet odhalil rozdíl 13 dnů. Ruská pravoslavná církev nyní žije podle tohoto kalendáře.
Do kalendářské mřížky tak zapadl další svátek - Nový rok podle starého stylu - Starý Nový rok, který se v Rusku stal neuvěřitelně populárním, zejména mezi věřícími, protože jim dává příležitost plně si užít novoroční dovolenou po půstu.
Ukazuje se, že starý nový rok je podle gregoriánského kalendáře nový rok. Je třeba poznamenat, že v Rusku existovala doba, kdy se Nový rok oslavoval 1. září, poté za Petra I. přešli na 1. ledna v juliánském stylu, poté byl proveden přechod na gregoriánský kalendář, který pravoslavný ruský Církev se stále drží.
Po revoluci v roce 1917 bylo znovu rozhodnuto vrátit se k juliánskému kalendáři a 1. ledna oslavit Nový rok. Zároveň pro pravoslavné zůstává oslava nového roku až do 14. ledna. Stalo se tedy, že státním Novým rokem v moderní době je 1. leden a starý církevní je 14. téhož měsíce.
