Rahmat je jedním z bahájských festivalů, stoupenců nejmladšího významného náboženství na světě, s vlastními písmy. Ročenka britské encyklopedie na konci dvacátého století odhadovala počet stoupenců nauky na 6, 67 milionů lidí.
Předchůdci vzniku Bahá'í byly události, které se odehrály na území moderního Íránu v polovině 19. století. Mladý muž Sayyid Ali-Muhammad, který zůstal v historii pod jménem Bab, se prohlásil za nositele božského zjevení a předpovídal, že Boží posel brzy sestoupí na Zemi. Islámské duchovenstvo neměla ráda taková kázání a vyvíjeli tlak na perskou vládu natolik, že po šesti letech pronásledování byl Bab zastřelen. Kromě toho bylo po celé Persii popraveno asi 20 tisíc jeho následovníků.
Jeden z Babových učedníků, perský aristokrat Mirza Hussein Ali, nebyl popraven, ale ztratil veškerý svůj majetek a byl vyhoštěn do Iráku. Tam v Teheránu se prohlásil za Božího posla, o jehož příchodu Bab mluvil. Poté byl vyhoštěn nejprve do Konstantinopole, poté do Adrianopole a dále do Akka, města na území moderního Izraele. Do té doby ho mnozí vládci té doby znali pod jménem Bahá'u'lláh, což znamená Boží slávu. Psal jim dopisy a vybízel je, aby ho uznali za zaslíbeného, jak ho předpovídají všechna náboženství.
Bahá'u'lláh se stal autorem posvátných textů a zakladatelem bahájského náboženství. Je založen na jednotě Boha pro všechny národy. Všechna hlavní světová náboženství pocházela z jednoho zdroje a jsou nedílnou součástí jedné víry. Nastal čas, aby se lidstvo spojilo do jediné mírové globální společnosti.
V současné době jsou stoupenci Bahá'u'lláhova učení na všech kontinentech světa. Bahá'í mají devatenáctiměsíční kalendář a každý devatenáctý den jsou svátky, jejichž strukturu určoval bahá'u'lláhovský pravnuk Shoghi Efendi. Skládají se z duchovní, správní a sociální části.
24. června 2012 oslavují Bahá'í svátek devatenáctého dne - Rahmat. V tento den věřící čtou modlitby, přemýšlejí o vznešených, zabývají se otázkami společenství a světového řádu, v sociální části spolu komunikují.