Ruská pravoslavná církev každoročně 18. července slaví den sv. Atanáza z Athosu. Svatý se narodil v Trebizondu mezi 925-930 lety od narození Krista. Pocházel z rodiny bohatých a vznešených rodičů, ale brzy se stal sirotkem a byl vychován jeho příbuzným, zbožnou jeptiškou.
Po smrti své adoptivní matky odešel Athanasius (který při křtu dostal jméno Abraham) do Konstantinopole na dvůr císaře Romana, kde několik let studoval u slavného rétorika Athanasia. Mladý Abraham postupem času předčil učitele v dovednostech a odešel do Kiminského kláštera, kde byl tonzurován.
Díky přísným půstům, dlouhým bděním, klečení a námaze Athanasius brzy dosáhl velkých výšek v mnišství. Poté, co Athanasius již opustil klášter, prošel mnoha odlehlými místy a vybral si místo Melana, které se nachází na samém okraji posvátného Athosu a daleko od jiných klášterních obydlí. Mnich zde postavil celu pro sebe a celý svůj čas věnoval neustálým snahám a modlitbám.
Poustevník byl často přemožen démony, kteří mu chtěli vštípit nenávist k vybranému místu. Athanasius prakticky podlehl pochybnostem, ale rozhodl se odložit svůj odchod o jeden rok a poté jednat na Boží příkaz. V poslední den stanoveného dne Athanasius najednou svítil neobvykle jasným světlem z nebe a jeho pochybnosti byly okamžitě rozptýleny. Od té doby dostal mnich Athanasius dar náklonnosti a jeho obydlí začalo navštěvovat mnoho poutníků, kteří se snažili od poustevníka přijímat rady nebo požehnání.
Podle legendy dostal Athanasius finanční pomoc od císaře Nicefora Phoca, který byl dlouholetým přítelem Mnicha. Díky obdrženým finančním prostředkům mohl mnich zahájit stavbu vlastního kláštera. Athanasius postavil velký chrám na počest svatého Jana Křtitele a zasvětil další chrám Matce Boží. Oblast obklopující chrámy byla postupně zarostlá klášterními buňkami. Na hoře Athos se tak objevil nový prosperující klášter.
Naši předkové v tento den oslavovali takzvaný svátek měsíců. Večer podle tradice lidé vyšli na nádvoří a sledovali, jak noční světlo „hraje“na obloze. Bylo považováno za dobré znamení, pokud měsíc jako by běžel z místa na místo, mění barvu a schovává se za mraky. Takové „hry“slibovaly rolníkům velkou úrodu.
